Energeticky úsporné budovy na pražském kancelářském trhu

energeticky úsporné budovyOd doby, kdy byla v roce 2010 na pražském kancelářském trhu úspěšně certifikována první budova (centrála ČSOB v Praze-Radlicích), uplynulo šest let. Během tohoto relativně krátkého období získalo některý ze čtyř mezinárodně uznávaných certifikátů energeticky úsporné budovy celkem 59 objektů (stav k 3/2016). Přepočteno na administrativní plochu, téměř třetinu celkové nabídky pražského trhu tak nyní tvoří zelené kanceláře. Díky tomu je Praha lídrem zemí tzv. Visegrádské čtyřky. Přestože počáteční investice do výstavby energeticky úsporné budovy jsou vyšší než u běžné administrativní výstavby (až o 15 - 20 %), je třeba říci, že polovina aktuálně stavěných kancelářských ploch se nachází v projektech, které usilují o certifikaci. Kdo je tedy motorem tzv. zelené výstavby?

Nájemci

Celá řada korporátních firem má závazek ochrany životního prostředí ve svých CSR strategiích. Omezit plýtvání elektrickou energií a pitnou vodou, snížit uhlíkovou stopu lze v dnešních zelených budovách elegantně uskutečnit a pro uvědomělé firmy je pak certifikovaná budova jednoznačnou volbou. Dobrý pocit z podpory životního prostředí doplňuje i benefit v podobě nižších měsíčních poplatků za spotřebu energií (zejména za elektrickou energii a topení/chlazení).

„Kromě společností, které si své kanceláře v zelených budovách pronajímají (např. PwC a GSK v budově City Green Court, Ernst & Young ve Florentinu či MSD v Riverview), jsou na trhu firmy, které si zelené budovy nechávají stavět na míru (např. centrála ČSOB v Radlicích či Kooperativa v Main Pointu Karlín),“ říká Tereza Skorkowská, konzultantka kancelářského oddělení JLL.

Investoři

Developerské společnosti však svou energeticky úspornou výstavbou vychází vstříc i poptávce mezinárodních realitních investorů. „Energetické certifikáty jsou dnes standardem, který vypovídá o udržitelném provozu dané budovy a který umožňuje její relevantní srovnání na trhu ať již lokálním či regionálním,“ dodává Hana Kollmannová, senior analytička investičního oddělení JLL.

Legislativa EU a legislativa ČR

Vzhledem k tomu, že budovy se svým provozem podílí 40 % na celkové evropské energetické spotřebě a stojí za téměř 36 % emisí oxidu uhličitého, byla i na úrovni EU přijata řada legislativních opatření zaměřených na energetickou náročnost budov. Na celoevropské úrovni se pak spojuje ochrana životního prostředí s politickými zájmy – snížení závislosti Evropy na dodávkách fosilních paliv z politicky nestabilních států. EU si navíc do roku 2020 uložila tzv. cíl 20-20-20, tj. snížit celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 %, snížit celkovou spotřebu energie o 20 % a dosáhnout celkové spotřeby energie 20% podílu z obnovitelných zdrojů.

Do Českého právního řádu přešly směrnice Evropského parlamentu v podobě zákona č. 318 z roku 2012 o hospodaření energií (č. 318/2012 Sb.), který byl doplněn prováděcí vyhláškou č. 78/2013 Sb. zavádějící mj. průkazy energetické náročnosti (tzv. energetické štítky).

Podle zákona č. 318/2012 Sb. by tak všechny nové budovy o rozloze větší než 1.500 m2 stavěné pro orgány státní správy a samosprávy měly k žádosti o stavební povolení od 1. 1. 2016 doložit také kladné osvědčení o energetické náročnosti budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V dalších letech se pak tento požadavek bude týkat stále menších nově stavěných administrativních prostor. Pro komerční výstavbu platí tytéž požadavky od 1. 1. 2018.

Developeři

Všechny výše uvedené požadavky vedou developery k tomu, aby se energeticky úsporné výstavbě (náročnější jak na projektovou dokumentaci tak samotnou realizaci) věnovali. V současné době (3/2016) se v Praze staví celkem 12 kancelářských budov a z toho 5 projektů o certifikaci usiluje.

Jedním z nich je administrativní projekt Rustonka v Praze 8. Mariana Ratkošová z developerské společnosti J&T Real Estate k projektu uvádí: „Rustonka je budova, která reflektuje požadavky společností na kreativní a příjemné pracovní prostředí. Projekt získal LEED Gold certifikaci. Nájemci se mohou těšit na nejmodernější technologické provedení, které přispívá k šetření nákladů za energie a snižuje celkovou energetickou náročnost budovy. Projekt Rustonka je založen na filozofii, kterou jsme si pro sebe pojmenovali jako „efektivismus“ a která stojí na čtyřech pilířích: účelném designu, maximální flexibilitě, optimální lokaci a komfortním standardu.“

Energetickou náročnost budov lze o desítky procent snížit celou řadou technických a technologických opatření. Patří k nim například kvalitní tepelně-izolační stavební materiály, venkovní stínění, skleněné plochy pokryté foliemi, které odráží sluneční paprsky a omezují přehřívání interiéru, moderní systémy citlivě řídící mikroklima v budově (vytápění, chlazení, ventilaci), senzorické LED osvětlení, snížení používání pitné vody a doplnění dešťové vody tam, kde je to možné.

Digital Communications Manager JLL

Markéta Miková
Digital Communications Manager JLL

Markéta Miková pracuje pro JLL od roku 2011, kdy měla mezi lety 2011 a 2013 na starosti oddělení marketingu a public relations. Od roku 2016 pracuje na částečný úvazek jako Digital Communications Manager. Markéta Miková má více než deset let zkušeností z oblasti public relations a marketingu, kdy pracovala pro AMI Communications (přední českou PR agenturu) a King Sturge (realitní konzultanti).